HISTORIE
Když můj pradědeček Ing. Jiří Havelka v roce 1925 kupoval panství v Obříství nevěděl, kolik za tu velkou kupu prvorepublikových korun spolu se zámkem a dvěma sty hektary lesů a statkem se sto čtyřiceti pěti hektary půdy kupuje starostí. Risk máme zřejmě v rodině. I on si tehdy na koupi vzal úvěr, který splatil dobrým nápadem: začal pěstovat kmín… Nemohl ani tušit, že rodinné jmění vykoupíme ještě několikrát…
Po těžkém období války přišly další kruté časy. Celé tři roky odolával on i jeho syn, můj děda Libor, který tou dobou už na statku s mojí babičkou Marií hospodařil, tlaku panství znárodnit. V roce 1948 jim v boji s komunistickou mocí došly síly. Praděda Jiří měl být dokonce veřejně oběšen na nádvoří a jen díky statečným zaměstnancům a lidem z obce, kteří si pamatovali jak jim za války pomáhal, se tak nestalo. Skončil ale ve vazbě s jedinou podmínkou propuštění: okamžité vystěhování ze zámku.
Do míst, která mu patřila a do kterých vložil své peníze, svoji dřinu i své srdce se už nikdy nevrátil on ani jeho syn Libor, který se rozhodl emigrovat. Pěšky přes hranice a v závějích spolu s Marií museli ale jít bez jejich dvou malých dětí Igora a Lenky. V tu chvíli nevěděl, že už se nikdy nesetkají…
Ze znárodněného panství mezitím komunisté udělali státní statek. Pradědeček Jiří se po propuštění z vazby spolu s babičkou nastěhoval ke své sestře do Libiše a tam žili až do smrti. Libor a Marie našli nový domov nejprve v Belgii a posléze v Austrálii, kam se zoufale snažili přivést i své děti. To se jim ale přes veškeré snahy nikdy nepodařilo. A návrat by znamenal žalář. Igor a Lenka tak vyrůstali u Mariiny matky a statečně čelili důsledkům třídního původu a rodičům v emigraci. Pouhý rok před sametovou revolucí dědeček Libor v Austrálii zemřel a babička Marie se už do Česka nikdy nechtěla podívat. Podlehla strachu, zklamání, ale i věku.
V restituci mému otci Igorovi sice část majetku vrátili. Tu, která patřila dědečkovi Liborovi. Druhou polovinu po babičce Marii jsme si ale po dvacetiletých soudních tahanicích museli znovu odkoupit.
Uteklo takřka celé jedno století od chvíle, kdy si můj pradědeček na panství půjčoval peníze a začal pěstovat kmín. Na získání 2. poloviny jeho usedlosti jsem si půjčila i já a přeji si jediné: aby tady lidem bylo zase hezky. I proto vzniká penzion Na kmíně, romantické místo, které spojuje a do kterého jsme zaseli zkušenost i lásku.
A brzy zasejeme i kmín ;-)
Denisa Kubálková ( rozená Havelková )
majitelka penzionu
Tady se cítím, jako bych se tu narodila a je to místo, kde jsem šťastná. Je ale tak velké, že v něm mohou být šťastní i jiní. Třeba i vy…
Vyrostla jsem v Praze a na statek jsem přišla poprvé až 3 roky po revoluci jako třináctiletá. Po revoluci jsme 3 roky byli u babičky Marii v Austrálii. Na statku jsme to s bratrem měli moc rádi. Jako malí jsme tady s bráchou prozkoumávali půdu a nacházeli poklady z války, a když jsem odmaturovala na zemědělce, začala jsem tady pracovat jako zootechnička. Táta mi předal statek a 70ha i zkušenosti a posledních patnáct let už tady na vlastních 300 hektarech polích hospodařím sama. Jsem zemědělec, ale jsem také máma, manželka, partnerka, kamarádka a teď vlivem mých přátel, kteří mi věří a já věřím jim, i realizátor svého snu. Postupně statek opravovat, otevřit ho lidem a pustit do něj život.
A tak rekonstruuji, rekonstruuji a rekonstruuji a mám jedno velké přání: aby tohle místo bylo zase plné šťastných lidí. I proto vzniká ojediněné místo Na Kmíně. Mám radost, že se mi podařilo obklopit se lidmi, kteří do toho nadšeně jdou se mnou, jsou mými přáteli a současně jsou skvělí v tom, co dělají.
Do statku vkládám své srdce, nápady a sny.
FARMA OBŘÍSTVÍ S.R.O., se sídlem Obříství,
Obříství 24, PSČ 277 42, IČ: 28489047,
zapsaná ve veřejném rejstříku vedeném
u Městského soud v Praze Spisová značka 145310 C
KDE NÁS NAJDETE?
Najdete nás uprostřed malebné obce
Obříství, pouhých 20 min. od Prahy
a 45 min. z letiště.